Temné ulice a neonové světlo
Bylo to pár týdnů, co jsem naposledy viděla slunce. Ulice města se zdály být mým útočištěm a zároveň vězením. S každým krokem jsem cítila, jak mi pod nohama praskají zbytky naděje. Měla jsem pár drobných, ale na kafe v místním bistru mi to stačilo, a to už byl úspěch. Vzduch voněl po pálených gumách a levném alkoholu, když jsem se rozhodla, že si udělám výlet do míst, kde se scházejí ti, kteří nemají co ztratit.
Chinaski a jeho svět
Vešel jsem do baru, kde se zdálo, že čas přestal existovat. Chinaski se zrovna hrál na pódiu, jeho hlas se rozléhal jako hrom. Cítila jsem, jak se mi rozbušilo srdce. S každou notou jsem se propadala hlouběji do jeho textů, které vystihovaly všechno, co jsem kdy cítila. To byl ten moment, kdy jsem zapomněla na všechno ostatní.
Nečekaná setkání
Po koncertu jsem se potloukala po baru, když jsem narazila na kluka s tetováním, které se vinulo kolem jeho předloktí jako had. Oči mu žhnuly, když mi nabídl drink. „Jsem tady, abych se bavil, ne abych šetřil,“ řekl a já se usmála. S ním jsem cítila, že se svět kolem mě rozjasňuje. V tom okamžiku jsem zapomněla na prázdnotu, kterou jsem s sebou nosila.
Riziko a akce
Rozhodli jsme se, že si uděláme noční dobrodružství. Vyrazili jsme do uliček, které byly pokryté graffiti, a já jsem se cítila jako královna. Zastavili jsme se na rohu, kde se prodávaly drogy a sny. Cítila jsem vzrušení, ale také strach. Když jsem na něj pohlédla, věděla jsem, že jsme na tenkém ledu.
Šokující odhalení
Najednou se ozval křik a já spatřila, jak kluk s tetováním zmizel do tmy. Srdce mi bušilo. Byl to jenom kluk z baru, nebo jsem se dostala do nebezpečné hry, kterou jsem nechtěla hrát? Když jsem ho konečně našla, stál nad někým, kdo ležel na zemi. „Ne, to není možné,“ zašeptala jsem. Otočil se ke mně, oči mu plály. „Tohle je svět, ve kterém žijeme. Tady se rozhoduje vteřinou.“