Dneska to vypadalo jako obyčejný den, ale já jsem věděla, že se něco chystá. Na ulici jsem potkala starého známého, který vypadá jako by včera vylezl z garáže. Všude kolem mě se rozprostírala vůně motorového oleje a zrezivělých plechů. Když mi nabídl, abych se s ním projela na jeho staré motorce, neodmítla jsem. Jsem drsná holka, žádné kecy, rovnou do akce.
Jeli jsme kolem rozpadlých budov, které kdysi bývaly domovy, ale teď vypadaly jako kulisy z hororu. Vzduch byl naplněný napětím a já jsem cítila, jak mi adrenalin proudí v žilách. „Mám plán,“ řekl s šibalským úsměvem. Podívala jsem se na něj, v jeho očích jsem viděla jiskru. „Co máš v plánu?“ zeptala jsem se, a on se jen usmál.
Vzali jsme to na opuštěnou parkoviště, kde se normálně scházeli podivní lidé. „Tady to začne,“ prohlásil. Otevřel kufr a vytáhl starý skateboard, který vypadal, jako by pamět měl na víc než jedno dobrodružství. „Zkusíš to?“ řekl. Neměla jsem na výběr. Chytla jsem skateboard a naskočila na něj, i když jsem vůbec nevěděla, co dělám.
Jela jsem jako vítr, cítící svobodu a vzrušení. Pak se to stalo. Nechala jsem se unést a v posledním okamžiku jsem neuhnula před obrubníkem, spadla a skončila na zemi. Tvář mi hořela, ale smála jsem se. Ten kluk se smál se mnou, dokud se neobjevil někdo z vedlejší ulice.
Byl to chlápek s tetováním a divným pohledem. „Co tu děláte?“ zeptal se, a já jsem se postavila na nohy, zatímco jsem se snažila zamaskovat bolest. „Jen si užíváme den!“ zvolala jsem. Chlápek se zasmál a já jsem věděla, že tohle je začátek něčeho velkého. Když jsem se na něj podívala, jeho oči mi říkaly: „Jdeme na to!“ To, co mělo být obyčejné odpoledne, se proměnilo v dobrodružství, které si budu pamatovat navždy.