Ulice, které neznáš
Probouzím se na starém gauči, který pamatuje lepší časy. Všude kolem smrad z cigaret a nedopalky. Jsem tady, protože venku prší a já nemám kam jít. Na stole se válí prázdná lahev od vodky, zbytek peněz v kapse se rozplývá jako moje sny. Ale dneska je jiný den. Dneska se něco stane.
Slabé světlo a silné rozhodnutí
Vytahuji z kapsy poslední drobáky a kráčím k místnímu obchodu. Nebudu si k ničemu hrát, potřebuju něco, co mě nakopne. Cítím, jak se mi zrychluje tep, když vidím, jak se mezi regály hemží parta kluků. Moje oči se na chvíli setkávají s jedním z nich. Je to ten typ, co má na sobě koženou bundu a ve tváři šibalský úsměv. „Co tady děláš, holka?“ zeptá se. „Hledám dobrodružství,“ odpovídám a cítím, jak se mi zvedá adrenalin.
Na vlně adrenalinu
Opouštíme obchod a míříme na opuštěné nádraží. Kluci se smějí, ale já vím, že tohle je moje šance. Všechno nebo nic, říkám si. Míříme k vlakovým kolejím a já cítím, jak mi vítr vlaje ve vlasech. Uvidím, co se stane, ať už je to cokoliv. „Naskočíme na vlak?“ navrhuji, a kluci na to kývnou. Skáčeme na poslední vagon a já se cítím jako královna světa.
Všechny dobré věci končí
Vlak se rozjíždí a já cítím, jak se mi v břiše mísí strach a vzrušení. Co když nás chytí? Co když je to konec? Ale pak mě kluci začnou hecovat, a já si uvědomuji, že jsem se rozhodla být součástí něčeho většího. „Na tohle nikdy nezapomenu,“ říkám a vím, že to říkám s úsměvem.
Konec, nebo začátek?
Najednou vlak zastavuje a my se ocitáme na neznámém místě. Co teď? Kluci se začínají smát a já cítím, jak se mi zrychluje tep. „Kdo ví, co nás čeká,“ říkám a srdce mi buší jako nikdy předtím. A pak, před námi, se zjeví obrovská neonová cedule. „Halucinace z garáže“. Co to sakra je? Ale to už je jiný příběh, a já jsem připravená na další akci.