Jsem drsná holka, co se prostě nebojí. Na ulici jsem vyrostla, ať už to zní jakkoliv. Bez peněz, bez lásky, ale s dostatkem odvahy a kuráže. A tak, když jsem dostala tip na emailové credentialy v yml souboru, věděla jsem, že to je má šance.
V noci, kdy město spalo, jsem se vypravila do té zapadlé čtvrti, kde se všechno šílené dělo. Vzduch byl naplněn vůní benzínu a levného alkoholu. Na ulici byl klid, jen občas nějaký kluk na skateboardu prolétl kolem jako duch. Měla jsem v kapse flashku, na kterou jsem se spolehla, a hlavu plnou odvážných myšlenek.
Dostala jsem se do starého skladu, kde se dalo najít všechno možné. Zdi byly pokryté graffiti a v koutě ležela stará klávesnice, která vypadala jako by pamět měla na celou historii hackerství. Tohle je moje místo, říkala jsem si. Srdce mi bušilo, když jsem začala prozkoumávat.
Po pár minutách jsem našla, co jsem hledala. Yml soubor byl schovaný v rohu vedle staré bedny s dokumenty. Opatrně jsem ho otevřela a zjistila, že obsahuje emailové credentialy. Přímo v tom momentě mi proletěla hlavou myšlenka, co všechno s tím mohu udělat. Ale v té chvíli jsem byla příliš vzrušená na to, abych přemýšlela o následcích.
Jakmile jsem to vzala do ruky, něco se stalo. Zvonění telefonu přerušilo ticho a já jsem věděla, že jsem se dostala do nebezpečné hry. Otočila jsem se a uviděla postavu v temnotě. Kdo jsi? zeptala jsem se. A v tu chvíli jsem si uvědomila, že to nebyl nikdo jiný než starý známý, který už dávno měl být mrtvý. Můj svět se najednou obrátil vzhůru nohama, a já jsem zjistila, že tyto credentialy nejsou jen klíčem k emailu, ale také k odhalení tajemství, které mě mohlo stát život.