Jsem holka z ulice, bez peněz, bez lásky a bez jakýchkoliv iluzí. Všechno, co mám, je tahle špinavá čtvrť, kde se snoubí vůně benzínu s kouřem z cigaret. Mám ráda adrenalin, a tak se mi naskytla příležitost, která mě naplnila touhou po akci. Byla jsem na stopě dealera, co měl v ruce něco, co vypadalo jako zlato, ale já věděla, že je to jen iluze, jaké lidé vymýšlejí, aby se necítili tak prázdní.
Jednoho dne, když jsem se potulovala kolem starého skladu, něco mě přitáhlo k pootevřeným dveřím. Zvenku jsem slyšela hlasy, smích a zvuky, které mi připadaly jako pozvánka do světa, který jsem znala. Bylo to jako magnet. Vklouzla jsem dovnitř a okamžitě jsem se ocitla v chaosu. Skupina mladých lidí kolem stolu, na kterém ležely hromady peněz a drog, se na mě otočila. Cítila jsem, jak se mi zrychlil tep. Tak tady to je, říkala jsem si. Život na hraně.
„Co chceš, holky?“ zeptal se jeden z kluků, jehož tvář byla pokryta tetováním. V jeho očích jsem viděla výzvu. „Jdu pro to, co mi patří,“ odvětila jsem, cítíc, jak mi v žilách koluje vzrušení. Nechtěla jsem se bavit o svých pocitech. Nechtěla jsem, aby se mi někdo smál. Chtěla jsem akci, která by mě dostala na vrchol. Adrenalin se stal mým nejlepším přítelem.
Všichni se rozesmáli. „Nechápu, co si myslíš, že můžeš udělat,“ řekl kluk, ale já se na něj jen usmála. Věděla jsem, že mám v rukávu trumf: znala jsem tajemství, které by je všechny mohlo dostat do problémů. Dokázala jsem je manipulovat. Překvapilo mě, jak rychle se situace změnila, když jsem vytáhla svůj telefon a ukázala jim zprávu, která by mohla zničit jejich byznys.
Najednou se zábava změnila na nervozitu. „Co chceš?“ zeptali se a já cítila, jak mě chladný vítr ve skladu hladí po kůži. „Chci to zlato, co máte. A chci, abyste se postavili na stranu,“ řekla jsem s úsměvem, který skrýval nebezpečí. Měla jsem je v pasti. Nečekala jsem, že se tak snadno poddají. S penězi v kapse jsem se otočila k odchodu, ale pak jsem zaslechla šepot: „Kdo se snaží hrát hru, ten by měl být opatrný…“
Otočila jsem se, ale nikdo tam nebyl. Jen prázdné stoly a tma. Možná jsem se dostala k penězům, ale co na to cena? V tu chvíli jsem si uvědomila, že v této hře není vítězů. S úsměvem na tváři jsem zmizela do noci, ale v srdci jsem cítila, že tohle nebyl konec. Život v ulicích byl plný překvapení, a já byla připravená na další.