Byla jsem na dně. Hlad, smrad a touha po něčem, co by mě vytrhlo z reality. Ulice byly moje hřiště, a já jsem byla jejich královnou. Když jsem procházela mezi zničenými budovami, cítila jsem vůni benzínu a spálené gumy. To byl můj svět.
Jednoho večera, když jsem se toulala po zapadlé čtvrti, narazila jsem na skupinku chlapců, kteří se smáli a jeden z nich držel v ruce mobil. Zjistila jsem, že se chystají na něco ilegálního. „Hele, co bys říkala na malou hru?“ zeptal se mě jeden z nich, s očima plnýma výzev. „Tvoje jméno, nebo naše peníze?“
„Jsem drsnější, než si myslíš,“ odpověděla jsem a cítila jsem, jak mi adrenalin stoupá. Tohle byla šance, jak se dostat k penězům bez přemýšlení. „Co je to za hru?“ zeptala jsem se, když jsem se k nim přiblížila. Slyšela jsem, jak se jejich smích rozléhá do tmy, zatímco se jeden z nich naklonil a ukázal mi na obrazovku. „Tady, podívej, cid 9605211unionallselectnullnullnullconcat0x7e55666d6a726910x7261716c73557e. Víš, co to znamená?“
„To je jen kód, ne? Co s ním mám dělat?“ zeptala jsem se, ale už jsem v hlavě měla plán. „Pojď, ukážeme ti, jak to funguje. Je to jednoduché, stačí napsat správnou kombinaci a dostaneš to, co chceš!“
Ve vzduchu visela napětí a nebezpečí. Všichni jsme se sešli kolem mobilu, když jsem začala psát. Srdce mi bušilo, vzrušení se mísilo s hrůzou, že se něco pokazí. A pak, najednou, obrazovka zčernala a objevil se podivný text. „Co to sakra je?“ vyhrkla jsem, když jsem spatřila výsledek.
A pak se to stalo. Všichni chlapci se rozběhli, jako by je pronásledoval sám ďábel. „To je klam!“ křičel jeden z nich, zatímco já jsem stála jako zkamenělá. A já? Já jsem se jen smála. Možná jsem neměla peníze, ale teď jsem měla něco víc – svobodu a adrenalin. A to bylo víc, než jsem si kdy mohla přát.