Byl to obyčejný večer, ale já jsem věděla, že je ve vzduchu cítit napětí. Ulice byly tiché, jen sem tam zaslechl šramot, jak se někdo snaží dostat k mým tajemstvím. Měla jsem v sobě smíšené pocity – strach, vzrušení, a hlavně, touhu po akci.
Na rohu ulice jsem zahlédla známou postavu. „Co chceš?“ zavrčela jsem, když se přiblížil. Jeho oči svítily jako pohádka, ale já věděla, že tohle není pohádka. „Něco pro tebe mám, ale potřebuju tvou pomoc,“ řekl a já věděla, že jdu do toho, i když jsem neměla co ztratit.
Vytáhl z kapsy kousek papíru, na kterém byly podivné znaky. „CID 9605211,“ řekl s úsměvem, „tohle tě dostane do víru.“ A já jsem se rozhodla, že to vyzkouším. „Dobře, ale co z toho budu mít?“ zeptala jsem se a připravila se na něco divokého.
Bylo to jako výbuch barev a zvuků. Najednou jsem se ocitla v místnosti plné lidí, kteří se smáli a tancovali kolem. „Tohle je to, co jsem chtěl,“ řekl mi ten kluk a já si uvědomila, že jsem se ocitla v centru pozornosti. Cítila jsem ten adrenalin a zapomněla na všechny starosti.
Jak jsem se pohybovala mezi lidmi a jejich výbuchy smíchu, začala jsem si uvědomovat, že tohle je pravá svoboda. „Zaměňte si mě s někým jiným,“ křičela jsem, a najednou se začal rozpadat ten kouzelný svět kolem mě. „Ale tohle je jen začátek,“ prohlásil ten kluk a já věděla, že jsem se dostala do mnohem většího problému, než jsem si kdy dokázala představit.
Na konci večera jsem zjistila, že to, co vypadalo jako bezstarostná zábava, mě dostalo do nebezpečné situace. „Co teď? To snad není konec,“ pomyslela jsem si, když jsem se podívala na tajemný symbol, který se mi vryl do paměti. „Dám ti poslední šanci, buď se dostaneš zpátky, nebo zůstaneš navždy v pasti,“ řekl kluk s úšklebkem a já věděla, že boj teprve začíná.