Na začátku byla tma
Tohle město nikdy nespí. Město, které se mi vrylo pod kůži. Tmavé uličky, rozpadlé budovy, pach spáleného oleje a levného alkoholu. Srdce mi buší jako blázen, protože dneska to bude jiný den. Dneska se dostanu k Urielovi, klukovi, co má něco, co chci. Ale mám na to jen malou šanci, protože v kapse mám prázdno.
Všechno je o penězích
Uriel je známý svými kontakty. Je to ten typ kluka, co ví, jak se dostat z problémů. Takže, když jsem slyšela, že má v plánu něco velkého, věděla jsem, že se musím dostat k němu. Procházím kolem opuštěných aut, jejichž lak je zešedlý a pomalu se rozpadá. Zastavím se před jednou garáží, kde se mísí vůně oleje a levného potu. Divné hlasy a smích se linou ven. Srdce mi buší jako o závod.
Setkání s Uriem
Dovnitř se dostanu snadno. Otevřu dveře a vidím ho. Uriel sedí na stoličce, obklopený kamarády, kteří hází karty. Jeho pohled mě probodne jako nůž. „Kdo je ta holka?“ zeptá se jeden z nich. „Jsem ta, co má zájem o tvé obchody, Uriel,“ odpovídám a snažím se neztratit klid. Uriel se usměje. „Zajímavé. Co mi nabídneš?“
Hra o všechno
„Něco, co jsi ještě nikdy neviděl!“ Odpovídám bez váhání. V tu chvíli cítím, jak se atmosféra mění. Karty se míchají, smích utichá. Uriel mě vyzve k hře. „Pokud vyhraješ, dostaneš, co chceš. Pokud prohraješ, zůstaneš tady navždy.“ Jeho oči jsou jako led, ale já se nenechám zastrašit. Zasazuju karty.
Překvapení na konci
Hra trvá. Zvuky karet, napětí v ovzduší, každá chvíle se zdá jako věčnost. Nakonec, když už se zdá, že je vše ztraceno, díky šťastné ruce vyhrávám. Uriel na mě kouká jako na ducha. „Jak jsi to udělala?“ „Možná máš lepší karty, ale já mám lepší vůli.“
Nový začátek
Dostávám, co jsem chtěla, ale s cenným přátelstvím. Uriel se usmívá, zvedá sklenici a říká: „Kdo ví, kam nás to zavede?“ Já vím, že tohle je teprve začátek. Srdce mi buší jako nikdy předtím, a já se chystám na další dobrodružství.
Na to, co se stalo, nikdy nezapomenu. Uriel, Kkratochvilová a já – tohle je teď má realita!