Byla jsem tady, v zapadlé uličce města, kde smrad z odpadků smíchával pach levného alkoholu. Žádná láska, žádné slzy, jen já a můj hněv. Neměla jsem peníze, ale měla jsem kuráž. A to mě dovedlo k tomu, co se stalo toho večera.
Ve vzduchu visela nepříjemná atmosféra, když jsem se proplétala mezi lidmi, kteří neměli co ztratit. Zastavila jsem se u malého stánku, jehož majitel byl známý tím, že prodával nelegální zboží. Zatímco ostatní se bavili, já jsem se soustředila na svou misi. Musela jsem se dostat k informacím, které by mi pomohly vyřešit mou situaci.
Když jsem vešla dovnitř, zavřela jsem oči a nasála vůni cigaretového kouře smíšeného s levným pivem. Všichni se na mě podívali, jako bych byla z jiného světa. Ale já jsem se nedala. „Hledám informace,“ řekla jsem a můj hlas zněl jako ostří čepele.
Majitel se ušklíbl. „Co za to?“ zeptal se a já věděla, že musí být opatrná. „Peníze nemám, ale mám něco, co by tě mohlo zajímat,“ odpověděla jsem s úsměvem, který byl spíš varováním než nabídkou. V tu chvíli jsem vyndala svůj telefon a ukázala mu něco, co jsem našla na dark webu. Byly to informace, které by ho mohly dostat do problémů.
Všichni se v místnosti ztichli. Oči se upřely na mě, a já cítila, jak mi v žilách koluje adrenalin. „Tak co, jsem v?“ zeptala jsem se. Majitelovi se zablesklo v očích, když si uvědomil, že má v rukou trumf. „Máš něco, co ostatní nemají,“ řekl a já věděla, že jsem na dobré cestě. Ale pak se něco pokazilo.
Když jsem se otočila, abych odešla, uviděla jsem, že mě sleduje skupina lidí, které jsem předtím nezaregistrovala. Věděla jsem, že musím jednat rychle. „Není to tak, jak to vypadá,“ zašeptala jsem a začala utíkat. Srdce mi bušilo jak splašené, když jsem se snažila dostat z téhle noční můry. A pak – překvapení! Zjistila jsem, že ti lidé byli mnohem blíž, než jsem si myslela. Byli to moji staří známí, kteří se vrátili s pomstou. A já, drsná holka bez peněz a bez lásky, jsem se ocitla v situaci, kterou jsem si nedokázala představit.