Jsem drsná holka z ulice, bez peněz a bez lásky. Když mi včera večer došlo, že nemám co na sebe, rozhodla jsem se jednat. Vzala jsem do ruky svůj starý, potrhaný kabát, obula jsem se do roztrhaných tenisek a vyrazila do ulic. Černovláska.cz byla moje jediná zastávka. Právě tam jsem zaslechla něco, co mě nenechalo chladnou – supermusic.
V ulicích byl cítit pach deště smíchaný s vůní ulice. Každý krok mi připomínal, jak moc jsem na dně. Ale to jsem neřešila. Slyšela jsem hudbu, která v sobě nesla energii, jež mě táhla dál. Dole v klubu se stahovalo hejno lidí, jakoby to byla jejich poslední šance na zábavu. Vstoupila jsem a místnost mě pohltěla svými barvami a zvuky.
Na pódiu se kroutila dívka s modrými vlasy, hlasitě zpívala o touze a naději. Já? Já jsem tam stála jako ztracená duše, avšak srdce mi bušilo v rytmu hudby. Cid2864 bylo něco, co mi připomínalo, že i z tmy může vzejít světlo. Každý tón mi dával naději, že i bez peněz a lásky se dá žít naplno.
Pak přišla chvíle, kdy jsem se rozhodla vzít osud do vlastních rukou. Na baru jsem potkala kluka, co vypadal jako z jiného světa. Tmavé vlasy, jiskřivé oči, a když se usmál, v mé hrudi se rozproudila krev. Vytáhla jsem z kapsy poslední drobné a objednala si drink. Nezačala jsem kecat, rovnou jsem mu řekla, že chci tančit.
Tančili jsme, jako by nám svět patřil. Všechny starosti, všechny bolesti, to všechno zmizelo s každým pohybem. Ale pak, když jsem se chystala mu říct, že ho chci znát víc, vtrhla do klubu skupina chlapů. Zůstala jsem stát, můj adrenalin stoupal. Byli to místní frajeři, a já věděla, že teď je čas na akci. Otočila jsem se k tomu klukovi a řekla: „Drž se, teď to začne!“
Než jsem se nadála, vrhla jsem se do davu a začala se s nimi prát. Měla jsem pocit, že bojuji za něco víc než jen za sebe. A když jsem se po chvíli otočila, zjistila jsem, že jsem se ocitla v srdci bitvy, ale vedle mě stál on, ten kluk. Společně jsme se postavili proti tlupě a v tu chvíli jsem pochopila, že i bez peněz a lásky můžu mít něco cennějšího – spojence. Vzájemné pohledy, které jsme si vyměnili, říkaly víc než slova. Když se bitva uklidnila, uvědomila jsem si, že jsem možná našla víc, než jsem hledala.