Seděla jsem na prahu svého malého bytu, kouřila jsem cigaretu a přemýšlela, jak se dostat z tohohle marasmu. Peníze? Ty mi prošly mezi prsty jako voda. Lásky? Ta se mi vyhnula jako můj poslední vlak. Ale dneska jsem se rozhodla, že tohle je den, kdy to změním. Pořád mi tu ležela v hlavě jedna věc: sendgrid_settings php. Jak na to, když mám jen notýsek a starý laptop?
Tak jsem se postavila, zvedla se ze starého gauče, který pamatoval mé nejlepší dny s whisky a cigaretami, a zapnula ten zrezivělý stroj. Monitor se rozsvítil s pomalým zasyčením, jako by mi říkal, že se mnou chce bojovat. Ale já jsem byla drsná holka bez peněz a bez lásky. Takže jsem se mu postavila. Ok, SendGrid, ukaž mi, co umíš!
První, co jsem udělala, bylo najít si dokumentaci. Byla jsem v tom jako ve víru. Otevřela jsem prohlížeč a začala jsem číst. API klíče, SMTP servery, konfigurace… Všechno to znělo jako španělská vesnice. Ale já jsem se nedala. Po několika minutách jsem se prokousala do sekce sendgrid_settings php. Byl to jako objev pokladu, ale místo zlata jsem našla jen kód.
Srdce mi bušilo, když jsem začala psát. Klávesnice vydávala zvuky, které se mi zdály jako rytmus mého novýho života. „Tady je ten klíč, tady je ten server, tohle je moje šance!“ Když jsem konečně dokončila skript a uložila ho, cítila jsem se jako vítěz. Všechny ty prokletý e-maily, které jsem potřebovala poslat, byly na dosah.
Pak přišel ten moment. Stiskla jsem Enter a čekala. E-maily letěly do světa. A najednou, v té chvíli, když se na obrazovce objevilo „Úspěšně odesláno!“, uvědomila jsem si jednu věc. Jsem víc než jen drsná holka bez peněz a bez lásky. Jsem holka, která dokáže změnit svůj osud pomocí pár řádků kódu a špetky odhodlání. A pak jsem si uvědomila, že tenhle úspěch mě může dostat z tohohle marasmu. Ale co teď? Dostanu se na vrchol, nebo zůstanu na dně? To se teprve uvidí.