Úvod do chaosu
Když jste holka z ulice, co se protlouká životem bez centu v kapse, musíte být drsnější než beton, na kterém každý den spím. Já jsem Černovláska. Město voní po spálených bramborách a levném alkoholu. Každý den je boj, a já nemám čas na slzy.
Bitva na ulicích
Takhle mi to připadá jako nekonečná hra. Tma se rozprostírá jak černý plášť, já se proplétám mezi stíny. V uších mi hraje zvuk skleněných lahví, co se tříští o chodník, a já se usmívám. Dneska chci něco ulovit. Včera jsem viděla kluka s penězi. Zastavím ho, zastavím tu jeho podělanou hru.
Strategie a risk
Přistoupím k němu, úsměv na rtech, ale v očích plamen. „Hej, ty!“ zavolám a cítím, jak adrenalin stoupá. On se na mě podívá jako na kus špíny, ale já vím, jak na to. „Mám nabídku, co se ti nebude líbit, ale zkusíme to po mém.“
Všechno nebo nic
Jeho oči se zúží, ale já jsem jako blesk. Rychle mu ukážu, že nejsem žádná holka na hraní. Vytahuji nůž, co mi dodává odvahu a klid. „Nedělej chyby, kluku!“ říkám a cítím, jak mi srdce buší jak o závod, ale já se nenechám rozhodit.
Nečekané rozuzlení
A pak, v tom napjatém tichu, se něco zlomí. On se zasměje. „Ty jsi šílená, ale líbíš se mi!“ Nechápu, co se děje, ale v ten moment se mi začne vkrádat do hlavy myšlenka, že možná, jen možná, je to lepší než jsem čekala. Vytahuju z kapsy cigaretu, on mi podává zapalovač a já se usmívám. „Život je kurva, ale aspoň to není nuda,“ pomyslím si. A tak, místo boje, se z nás stali spojenci. Co se stalo? Nikdy bych to nečekala.