Úvod do chaosu
Byla jsem v tom, jako v kleci. 4000 kerndlů mi dělalo společnost, zatímco jsem se snažila najít smysl v tom, co se vlastně děje. Všude kolem mě se válely nálepky, svetlanu barvu jsem si vybrala, protože mi připadala jako poslední záchrana. Ale tenhle svět byl o něčem jiném.
Vůně potu a adrenalinu
Moje dlaně byly lepkavé od lepidla, které jsem použila na nálepky. Pořád jsem se snažila něco vytvořit, ale uvnitř mě se všechno rozpadalo. Každý pohyb byl jako tanec na ostří nože. Když jsem se podívala ven, ulice byly plné lidí, ale já jsem byla sama. Vzduch byl nasáklý vůní špíny a spáleného gumy, a já jsem si říkala, že tohle je má realita.
Setkání s neznámým
Jednoho dne, když jsem se snažila odlepit jednu z těch pitomých nálepek, přistoupil ke mně chlap. Měl na sobě černou bundu a oči, které vypadaly jako hluboké propasti. „Co s tím děláš?“ zeptal se. Nevěděla jsem, co říct, tak jsem mu prostě ukázala hromadu kerndlů. Když se na ně podíval, zasmál se a řekl: „To chceš prodat, nebo co?“
Hra s ohněm
Na chvíli jsem se zamyslela. Proč ne? Možná, že bych z toho mohla něco mít. Rozhodla jsem se s ním spojit. Naše plány se rozjely jako raketa. Začali jsme shánět lidi, kteří by měli zájem o tyhle blbosti. Místo, kde jsme se potkali, vonělo po páleném a já cítila, jak se mi zrychluje puls. Cítila jsem, že jsem konečně na správné cestě.
Překvapení na konci
Noc byla temná a já jsem se ocitla v situaci, kterou jsem si nedokázala představit. Když jsme byli na vrcholu našeho plánu, zjistila jsem, že chlap, se kterým jsem se spojila, měl své vlastní úmysly. Všechno to bylo jen hra a já jsem byla jeho figurka. Ale než jsem se stihla vzpamatovat, on zmizel a já zůstala s celým tím bordelem. A tak jsem se ocitla sama, bez peněz a bez lásky, ale s 4000 kerndlů a hromadou nálepek, které teď musím nějak zúročit. Jak se říká, co se stane, to se stane. Nech mě jen zkusit.