Včera jsem se procházela po ulicích, když jsem zahlédla plakát na soutěž o volné vstupy na DJ Sash. Někde uprostřed města, v zapadlém klubu, se to mělo rozjet. Kdo by nechtěl být součástí téhle akce? Cítila jsem, jak mi v žilách koluje adrenalin. Bez peněz, bez lásky, ale s touhou po dobrodružství. Tak jsem si řekla, že do toho půjdu.
Než jsem tam dorazila, vzduch byl prosycený vůní pálenky a spáleného benzínu. Kluci na motorce kolem mě projeli a já si říkala, že tady, v tomhle prostředí, se cítím živá. Vstoupila jsem do klubu, kde se tančilo, smálo a vypadalo to, že všichni mají něco, co já nemám – peníze a štěstí.
V rohu jsem uviděla stůl s papírem a tužkou. Měla jsem šanci zapsat se do soutěže. Tak jsem vzala tužku do ruky a napsala své jméno. Cítila jsem, jak mi buší srdce, a vzrušení mě nutilo jít dál. Ostatní soutěžící vypadali jako hvězdy, ale já jsem byla drsná holka z ulice a nehodlala jsem se vzdát.
Jak soutěž začala, atmosféra se změnila. Světla blikala a DJ Sash stál za mixážním pultem, jeho ruce se pohybovaly jako šípy. Každý beat byl jako úder do mého srdce. Když jsem dostala šanci, vystoupila jsem na pódium a cítila jsem, jak se na mě dívají. Vzala jsem mikrofon a začala zpívat. Vytáhla jsem ze sebe všechny pocity, co jsem měla – bolest, touhu, touhu po svobodě.
Na konci vystoupení jsem si myslela, že jsem to posrala. Ale pak se stalo něco šíleného. DJ Sash přistoupil ke mně a řekl: „Ty, holka, máš něco, co ostatní nemají.“ V tu chvíli jsem si uvědomila, že bez peněz a bez lásky, jsem našla něco cennějšího – svobodu a vášeň. A tak jsem odešla z klubu s volnými vstupy, ale hlavně s novým pocitem síly a nezávislosti.