3758 Verite na normalni zazraky

Na dně bez peněz a lásky, drsná holka objevuje zázraky v zapadlém baru. V garáži, plné nostalgie, nastartuje auto a zažije nečekané dobrodružství, které změní její život. Nečekaná setkání přinášejí zázraky, které překvapí každého.

Byla jsem na dně. V kapse mi šustilo pár drobných, které by tak akorát vystačily na levný cigára a kafe, ale já potřebovala víc. Hlava mi hučela, jako kdyby ve mně probíhala bouře. Zase jsem stála na rohu ulice, v tom zapadlým městečku, kde se normální zázraky nekonaly.

Jednoho dne jsem narazila na starý bar, který měl na vývěsním štítu napsáno 3758 Verite. Místo jako stvořené pro drsné holky bez peněz a bez lásky. Uvnitř se pilo, kouřilo a smálo, ale já jsem ještě neměla náladu na rozmluvy. Všichni tam byli jako stíny, vibrovali na stejný vlně, ale já potřebovala vypadnout z toho šedého světa.

Odmítla jsem se nechat pohltit monotónností, a tak jsem se rozhodla, že udělám něco bláznivého. Vzala jsem si drink a zahnula k baru. Jak jsem si ho přitáhla blíž, ucítila jsem v něm vůni citrusů a něčeho hořkého, co mi rozproudilo krev. „Co kdybych zašla do garáže a pokusila se o zázrak?“ napadlo mě. Měla jsem v sobě už pár skleniček, tak co jsem mohla ztratit?

Garáž byla místem, kde se schovávaly tajemství. Byla špinavá a plná starých krámů, ale já v ní viděla potenciál. Když jsem otevřela dveře, vyvstala přede mnou směs vůní – olej, rez a něco, co se dalo nazvat nostalgií. Vzala jsem do ruky klíč od starého auta, které tam bylo zaparkované. „To je ono,“ pomyslela jsem si. 3758 Verite mi říkalo, že zázraky se dějí, když je člověk připraven udělat krok do neznáma.

Po pár minutách zkoušení se mi podařilo nastartovat motor. Zvuk byl jako hrom, který přehlušil všechny moje obavy. Byla jsem připravená na cestu, a když jsem vyjela ven, pocítila jsem vítr ve vlasech a svobodu. Zázrak se stal skutečností – já, drsná holka bez peněz, s autem, které samo o sobě bylo zázrakem. Byla jsem na cestě do neznáma, se srdcem bušícím jako o závod.

Ale pak se to stalo. Na jedné křižovatce jsem potkala jeho – kluka, který měl v očích stejný oheň jako já. Bez peněz, ale s touhou po dobrodružství. Zastavili jsme se, vyměnili si úsměvy a já věděla, že tentokrát se zázrak stal nejen v garáži, ale i v mém srdci. Což bylo překvapení, které jsem vůbec nečekala.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *