Dneska je ten den. Když jsem se ráno probudila, slunce zářilo jako by chtělo říct: „Tak co, holka, jak se dneska zachováš?“ A já? Já jsem byla rozhodnutá. V kapse jsem měla tak akorát na cigára, ale to mě nezastavilo. Hlavní cíl? Zbavit se vrásek a celulitidy. Všechno to začalo v zapadlé uličce, kde jsem narazila na malý obchod s kosmetikou, který vypadal jako z jiného světa.
Vešla jsem dovnitř, vzduch byl prosycený vůní růží a levandule. Na regálu jsem spatřila galvanickou žehličku. Zářila jako zlatý poklad, který sliboval zázraky. „To je ono!“ pomyslela jsem si. Jenže cena? No, řekněme, že by mě zruinovala víc než má poslední láska, která odešla bez rozloučení. Ale co, já jsem drsná holka bez peněz, a tak jsem se rozhodla, že si ji prostě vezmu.
Ukradla jsem ji. Srdce mi bušilo jako o závod, když jsem vyběhla z obchodu. Adrenalin mi dodával sílu. Když jsem dorazila domů, hned jsem se pustila do akce. Na stole leželo zrcadlo a já jsem si říkala, že jestli tohle nevyjde, tak už nic. S galvanickou žehličkou v ruce jsem se cítila jako čarodějnice, která ovládá kouzla.
První dotek na pleti byl jako elektrické políbení. Vůně kosmetiky se mísila s mým potem, zatímco jsem hrdě manipulovala s tímto zázrakem. Každá vteřina byla jako výbuch barev a pocitů. Po pár minutách jsem se podívala do zrcadla. Cože? To není možný! Vrásek ubývalo a celulitida se ztrácela jako má láska. Byla jsem na vrcholu blaha.
Ale pak, najednou, se všechno změnilo. Vtom, co jsem si myslela, že je konečně šťastný konec, se ozval zvuk sirény. Otočila jsem se a spatřila policisty, jak míří ke mně. „Co se děje?“ zakřičela jsem a instinktivně schovala žehličku pod stůl. Ale když jsem je uviděla, uvědomila jsem si, že ta pravá akce teprve začíná. Dneska se z tohohle chaosu musím dostat, ať už to stojí, co to stojí. A tak jsem se rozhodla vrhnout do boje, protože drsná holka se nikdy nevzdává!