První pohled na město
Na ulicích je chaos. Prach a hluk se mísí s vůní jídla ze stánků. Pochmurná atmosféra, ale já mám v sobě oheň. Mám na sobě roztrhanou koženou bundu, kalhoty s dírami, a v hlavě planu myšlenku, jak se dostat k prachům. Bez peněz se v tomhle městě prostě nedá žít.
Setkání na rohu
Dneska jsem měla štěstí. Na rohu ulice jsem potkala starého známého. Vypadá, že má nějakou práci, kterou potřebuje splnit. Jeho oči se lesknou, když mi říká, že má plán. „Zkusíme udělat něco velkého,“ říká.
Akce začíná
Jsem na to zvědavá, ale zároveň se mi zvedá adrenalin. „Co to bude?“ ptám se. On se ušklíbne a ukáže na starou budovu na konci ulice. „Tam je poklad, co se musí vyzvednout,“ šeptá.
Čas na akci
Srdce mi buší. Vybíháme do tmy, vzduch je studený, ale já to cítím jako výzvu. Společně se plížíme do budovy, která vypadá jako z jiného světa. Jakmile se dostaneme dovnitř, je to jako vstoupit do halucinace. Všude kolem jsou podivné stíny a zvuky, které se odrážejí od zdí.
Překvapení na konci
Když konečně najdeme to, co hledáme, zjistíme, že to není zlato, ale staré dokumenty. „Tohle je naše šance!“ zařve můj společník. Ale já se jen směju. „Peníze jsou fajn, ale tohle je mnohem víc.“ Nečekaně jsem se dostala do světa, kde se míra hodnoty mění a já jsem součástí něčeho většího. Tento den se proměnil v odvahu a svobodu.