Všechno začalo v noci
Byla jsem na dně. Bez peněz, bez lásky. Jen já a temné uličky Moravy. Oproti mně stál klub, z něhož vycházela hudba, co mi vibrovala v žilách. 3605 na dveřích mi říkalo, že tohle místo má příběh. Vtrhla jsem dovnitř, jako by mě k tomu něco vedlo.
Potkání s Bakerem
Uprostřed davu jsem ho spatřila. Shaun Baker. Ten drsňák, co mu v očích tančí oheň. „Co tu děláš, holka?“ zeptal se, když jsem se k němu přiblížila. Cítila jsem vůni potu, cigaret a levného alkoholu. Měla jsem chuť na dobrodružství, a on byl jeho klíčem.
Na cestě k akci
„Pojď se mnou, ukážu ti něco,“ řekl a já měla pocit, že mu to věřím. Vyšli jsme na ulici, vzduch byl studený, ale v našich žilách hořelo vzrušení. Shaun mě vedl k zapomenutému místu, malému bunkru za městem. Uvnitř to vypadalo jako z jiného světa. Graffiti na zdech, zbytky starého nábytku, a stopy po dávných večírcích.
Rozpoutání chaosu
„Tady se to děje, holka,“ zasmál se a já věděla, že nemáme co ztratit. Zatímco jsme popíjeli levný rum, Shaun mi vyprávěl o svých dobrodružstvích, o tom, jak se vždycky dostal z potíží. Cítila jsem, že teď jsme v tom spolu. Vzduch byl naplněn smíchem, ale i napětím, které předcházelo akci.
Překvapivý závěr
Když jsme vyšli ven, uviděli jsme skupinu lidí, co se chystala na rvačku. „Pojď, ukážeme jim, co umíme,“ zašeptal mi do ucha. A tak jsme se vrhli do víru, adrenalin v krvi. Ale jak se rvačka rozhořela, uvědomila jsem si, že ten, kdo se mě snaží chránit, je zároveň ten, kdo mě do toho všeho vtahuje. Shaun byl víc než jen drsňák; stal se mým spojenectvím, ale i mým nebezpečím.
Na konci, když se prach usadil, jsem zjistila, že láska, kterou jsem hledala, byla právě v té akci, v chaosu, co jsme spolu vytvořili. A přestože jsem odcházela bez peněz a bez odpovědí, odcházela jsem s pocitem, že jsem konečně naživu.