Takže, Benátská noc. Všichni o tom mluvili, ale já? Neměla jsem ani floka. Město bylo jako obrovský kolotoč barev, světel a zvuků, ale já stála na okraji, bez peněz a bez lásky. Jen jsem se dívala na lidi, co se smějí, tančí a užívají si večer. V tom mi došlo, že musím něco udělat.
Pohled na vstupenky v ruce toho frajera, co se mi zrovna smál, mě nenechal chladnou. Byla jsem drsná holka. Tak jsem mu dala šanci, abych mu ukázala, že umím být i vtipná. První pokus? „Hele, ty máš ty vstupenky, co? Nechceš je vyměnit za něco, co se ti bude líbit?“ Odmítl mě. Kdo si myslí, že je? Ale já jsem se jen usmála a šla dál.
U jednoho stánku s jídlem jsem potkala holku, co prodávala grilované klobásy. Ta vůně! Bylo to jako by mě někdo vzal za nos a táhl mě k ní. Vybírala jsem si klobásu, když jsem zaslechla, jak se baví o tom, jak se dá vyhrát na Benátské noci vstupenka. Její slova jako by mě bodla do srdce. „Musíš mít odvahu,“ říkala. „A být připravená riskovat!“ To mi znělo jako výzva.
Na chvíli jsem se zastavila. Přemýšlela jsem, co všechno bych mohla udělat. Došlo mi, že nejtěžší je obvykle udělat ten první krok. Zhluboka jsem se nadechla a šla k pódiu. Byl tam soutěžící, co vyvolával lidi, a já se rozhodla, že se přihlásím. Ať se děje, co se děje! Moje srdce bušilo jako blázen, ale já jsem se smála. Jakmile jsem byla na scéně, v tu chvíli jsem zapomněla na všechno.
Všechno bylo jako ve snu. Když jsem se dostala na řadu, vyzvala jsem publikum, aby mi pomohlo. „Pojďte, lidi! Kdo chce vyhrát vstupenku?“ A pak jsem začala tančit. Lidi začali šílet, tleskali a smáli se. Bylo mi jedno, že nemám peníze. Měla jsem energii, a to bylo víc než dost. A najednou, uprostřed tance, jsem slyšela, jak někdo volá mé jméno. Bylo to jako by mě někdo vyměnil. Zvuk se rozléhal, a když jsem se otočila, byla to ta holka s klobásami. Přinesla mi vstupenku! „Tady, to je pro tebe, drsňačko!“
A tak jsem se ocitla na Benátské noci, s úsměvem na tváři a vůní klobás v nose. Ta holka mi ukázala, že i bez peněz, bez lásky, můžete vyhrát. A když jsem se podívala na ten lístek, uvědomila jsem si, že někdy stačí jen odvaha a trocha šílenství, abychom dostali, co chceme. Zbytek noci byl jako sen, a já se rozhodla, že tohle si nenechám ujít.