Praha, město, které nikdy nespí
Každý měsíc v Praze probíhá něco vzrušujícího. DJ Sash to rozjíždí na parketu, a já? Já jsem tu, sedím na barové židli a sleduji, jak se kolem mě točí život. Zpocené těla, třpytivé šaty a vůně potu smíchaného s parfémem. Lidi se smějí, tančí, a já se cítím jako stín. Bez peněz, bez lásky, bez naděje.
Nezvaná hostitelka
„Hej, ty!“ zavolal na mě jeden chlapík, jehož jméno jsem ani neznala. „Proč tu sedíš sama? Přidej se k nám!“ Ale já se nechci přidávat. Vím, co to znamená. Jen další ztracené duše v moři. Ale nakonec, co mi zbývá? Zvednu se a mířím k pódiu.
V rytmu hudby
Jakmile DJ Sash začne hrát svou legendární skladbu „Encore Une Fois“, všechno kolem mě se rozjasní. Lidi skáčou, křičí a já se cítím, jako bych byla součástí něčeho většího. Zatímco se pohybuji v rytmu, zapomínám na prázdnotu, co mě svírá. Davy kolem mě se stávají mým útočištěm. V tu chvíli mě nic nezastaví.
Nečekaná nabídka
Po pár minutách tance se ke mně přiblíží chlapík, co byl předtím v baru. „Jsem Martin,“ představí se a usměje se. „Hraješ dobře, co kdybychom to zkusili spolu?“ V jeho očích je něco, co mě nutí zastavit se. Nečekaně mě oslovil a já mám chuť mu věřit, i když vím, že to může být past. Ale co jiného mám? Bez peněz a bez lásky, co mi zbývá?
Otočka osudu
Jak se večer blíží ke konci, Martin mě vezme ven na vzduch. Všude kolem nás je chaos, ale my se smějeme. Najednou se ve mně zrodí pocit, že snad není všechno ztraceno. „Myslím, že bychom mohli udělat něco víc, než jen tančit.“ Jeho slova mě překvapí. Ale pak se zjeví skutečnost: DJ Sash končí, davy se rozcházejí, a já se musím rozhodnout. Zůstanu s Martinem, nebo se vrátím k svému stínu? Rozhodnutí je na mně. A tak, jak jsem si myslela, že večer končí, začíná nový příběh.