Na začátku byl chaos
Všechno to začalo jedné chladné noci, kdy jsem se toulala po městě. Měla jsem na sobě staré, roztrhané džíny a černou koženou bundu, která páchla jako zapomenutý hřích. Ulice byly prázdné, jen občas jsem zaslechla vzdálenou hudbu z nějakého baru. Byla jsem bez peněz, bez lásky, ale měla jsem něco, co většina lidí neměla – odhodlání. Chtěla jsem něco změnit.
Hlava plná nápadů
V tom okamžiku mě napadla šílená myšlenka. Co kdybych si vytvořila svého vlastního klona? Někoho, kdo by byl mým dvojníkem, abych mohla vniknout do světa, který zatím zůstal zavřený. Zhluboka jsem se nadechla a vyrazila jsem do garáže, kde jsem si připravila své „nástroje“. Měla jsem pár starých součástek a dávno zapomenutý projektor. Všechno, co jsem potřebovala, teď bylo na dosah.
Falešný obraz
Po několika hodinách marného snažení se mi podařilo vytvořit něco, co vypadalo jako já. Byl to jen odraz, ale v tu chvíli jsem to brala jako vítězství. Klon byl bez emocí, bez pocitů, jen prázdná schránka. Vyrazila jsem na ulici, abych ho „ukázala světu“. Oblekla jsem ho do svých starých hadrů a vyrazila. Byl to adrenalinový výlet, který sliboval dobrodružství.
Na cestě za vzrušením
Na ulici jsem potkala partu kámošů, kteří mě znali. Klon byl dokonalý, nikdo si ničeho nevšiml. Společně jsme vyrazili do klubu, kde se z šedého světa stávalo barevné bludiště. Barvy, světla, hudba a vůně – všechno bylo intenzivní. Klon se choval jako já, ale já jsem si uvědomila, že je to jen maska. Zatímco já se snažila vypadat jako drsňačka, on byl jen bezduchý stín. Připadala jsem si jako ve snu, ale to, co přišlo, bylo mnohem víc.
Šokující odhalení
Když jsme se dostali na parket, začala jsem tančit. Klon se hýbal jako já, ale najednou jsem si uvědomila, že se mi to vymklo z rukou. Lidé kolem nás začali vnímat, že něco není v pořádku. Klon se začal chovat chaoticky, jako by měl vlastní mysl. A pak se to stalo – zíral na mě, jeho oči byly prázdné a najednou jsem cítila, že mě opouští. V tu chvíli jsem věděla, že jsem udělala chybu. Klon nebyl jen odrazem, byl mým nejhorším nepřítelem. Zmizel v davu a já zůstala sama, bez něj, ale s vědomím, že jsem se stala obětí své vlastní touhy po dobrodružství.