Na hřišti a na fairwayi
Než jsem zahlédla Pavla, slunce se už houpalo nad obzorem, barvy se mísily jako špatně míchaný drink. Bylo to na golfovém hřišti, kde jsem si myslela, že potkám klid. Ale tahle myšlenka byla daleko od pravdy. Město v pozadí žilo, a já jsem se snažila nevyčnívat. Dívka bez peněz a bez lásky, co má na krku jen starý batoh a pár drobných na cigarety.
Golfový švih
Pavel stál na odpališti, jeho hůl se vznášela jako kladivo. Sledovala jsem, jak se soustředí. Oči mu jakoby zářily, když se soustředil na svůj první švih. Hlava plná myšlenek, co si jen tak nevyčistíš. Kdo ví, co mu běží hlavou? Jestli je to fotbalista, nebo golfista, to mi bylo jedno. V tu chvíli byl pro mě jen ten chlap, co umí s míčem.
Vůně trávy a adrenalinu
Svět kolem mě se ztrácel. Vzduch byl nasáklý vůní čerstvě posekané trávy, a já se cítila jako v jiném vesmíru. Slunce mě hřálo na zádech, a přesto jsem se cítila chladná jako led. Pavel se pohyboval s lehkostí, a já jsem se snažila zachytit každý jeho pohyb. Všechno se točila kolem mě, a já jsem v té chvíli chtěla být jeho stínem.
Odvaha a šílenství
Nakonec jsem se odvážila a přistoupila blíž. „Hele, Nedvěde, co je lepší? Fotbal nebo golf?“ Zeptala jsem se přímo, bez obalu. Zasmál se, a já jsem se v jeho úsměvu na chvíli ztratila. „Obojí má něco do sebe,“ řekl, a pak mě překvapil otázkou: „A co ty? Kdyby ses měla rozhodnout?“ Nečekala jsem, že se mě na to zeptá. „Když není prachy, tak je to jedno, ne?“ odpověděla jsem, a on se zasmál znovu. Možná jsem mu připadala jako blázen, ale co. Blázni mají svoje kouzlo.
Nečekaný zvrat
Najednou bylo slyšet, jak někdo volá jeho jméno. Byl to fanoušek, co na něj křičel z dálky. Pavel na mě mrkl a otočil se, ale já jsem věděla, že už se nevrátí. Všechno rychle pominulo, jako by to byla jen iluze. Ale pak se stalo něco nečekaného. Pavel se otočil zpátky, a zatímco fanoušek křičel, on mě oslovil: „Můžeme si o tom pokecat později. Zůstaneš tady?“ Zůstala jsem stát, jako by mi došlo, že najednou nejsem tak bez peněz a bez lásky, jak jsem si myslela. Možná se tohle odpoledne změní, ale jak?“