Na začátku byl Manchester
Ulice Manchesteru voněly jako rozpuštěný asfalt a slunce se snažilo proniknout skrze šedé mraky. Já, drsná holka bez peněz a bez lásky, jsem se procházela po chodníku, když jsem náhodou narazila na skupinku kluků, kteří si říkali Spunkáči. Jejich smích byl hlučný jako klakson, a já jsem věděla, že tohle bude začátek něčeho bláznivého.
Večer plný překvapení
Když jsem k nim přišla blíž, zjistila jsem, že mají v plánu nějakou akci na Zelený čtvrtek. Podívali se na mě jako na ztracený poklad. „Přidej se k nám!“ zakřičel jeden z nich, jehož vlasy byly barvy neonové zeleně. Srdce mi bušilo vzrušením. Neměla jsem co ztratit, tak jsem souhlasila.
Kde se skrývá zábava
Vydali jsme se na tajnou párty v opuštěném skladišti. Vzduch byl prosycený vůní piva a cigaretového kouře. Osvětlení bylo slabé, ale barevné stroboskopy vytvářely surrealistickou atmosféru. Tančili jsme, smáli se a já jsem zapomněla na všechny starosti. Ten večer byl jako výstřel v noci, který mě přenesl do jiného světa.
Nečekaný zvrat
Ale pak se to stalo. Z ničeho nic se do místnosti vřítilo několik policistů. Panika! Všichni jsme se rozprchli, ale já jsem skončila sama v rohu, když mě chytil jeden z kluků. Byl to ten neonový – jeho jméno bylo Max. „Neboj se, mám plán!“ zašeptal mi do ucha a v očích měl jiskru.
Únik a nová cesta
Max mě vzal na střechu budovy, kde jsme mohli pozorovat, jak se chaos odehrává pod námi. V tu chvíli jsem si uvědomila, že i když jsem bez peněz a bez lásky, mám svobodu. A Max? Ten byl jen další spunkáč v řadě, ale tenhle večer jsme byli spojeni. Zelený čtvrtek v Manchesteru se stal naším malým tajemstvím a já jsem se smála, protože život je o těchto okamžicích, ne?