Všechno začalo na ulicích Prahy
Byla noc, kdy se město zahalilo do tajemného šera. Slyšela jsem, jak 30 Seconds to Mars hrají někde daleko, ale já neměla ani haléř na to, abych se tam dostala. A tak jsem se rozhodla, že nebudu sedět na zadku a pustím se do akce. Vzala jsem si starou kšiltovku, který jsem našla na dně šuplíku, a vyrazila do ulic jako drsná holka bez peněz a bez lásky.
Hlava plná melodií
Když jsem se blížila k 3514, místu, kde se měl konat koncert, vzduch byl naplněn napětím. Cítila jsem vůni potu, alkoholu a něčeho, co by se dalo nazvat touhou. Lidi se tlačili ke vchodu, ale já nebyla zvyklá na porážky. Moje srdce bušilo jako šílené, když jsem se snažila proplést mezi těmi, kdo už měli lístky.
Nečekaná šance
Najednou jsem si všimla, že někdo zapomněl svůj lístek na zemi. Tohle je moje šance! Pomalu jsem se sklonila, vzala lístek a s úsměvem na tváři jsem se prodrala dovnitř. Všude kolem mě byli lidé s neonovými barvami, jejichž energie mě okamžitě pohltila. Srdce mi bušilo v rytmu hudby, která se linula z pódia. 30 Seconds to Mars právě začínali hrát a já se cítila jako v transu.
Na vlně hudby
Jakmile jsem se dostala do davu, všichni jsme byli spojeni tou samou vášní. Skákali jsme, zpívali, a já jsem se cítila jako královna noci. Zapomněla jsem na to, že nemám peníze, na to, že jsem sama. Byla jsem svobodná. Kolem mě se točilo množství barev, hlasy se spojovaly v jeden obrovský výkřik radosti. Všechny starosti se na chvíli ztratily ve tmě.
Nečekaný zvrat
Ale když koncert skončil, vrátila se mi realita s plnou silou. Lidi se začali rozcházet, a já zůstala stát na místě, jako bych ztratila směr. Najednou jsem uslyšela šepoty. „Co teď?“ V tu chvíli se za mnou objevil kluk s modrými vlasy a neonovými brýlemi. „Máš lístek, ale co s ním teď uděláš?“ Pohrávala jsem si s myšlenkou, co udělám. Bude to začátek něčeho nového? Na to, co přijde, jsem nebyla připravená. Byla jsem bez peněz, ale s velkým příběhem, který teprve začal.