Vše začalo v zapadlém baru
Začalo to v jednom z těch zapadlých barů, kde se pivo leje jako voda a lidé mají více problémů než peněz. Já? Jsem drsná holka, co se nebojí říct, co si myslí. Byl večer, jakých jsem už zažila tisíce, ale dneska to mělo být jiné. Bailando znělo z repráků, a já jsem měla chuť ukázat jim, co ve mně je.
Překvapení na parketu
Zatímco jsem se snažila protančit k baru, zjevil se tam on. Ten typ, co má šarm a úsměv, co by zlomil i led. Měl v ruce leták o soutěži, kde prý vystoupí i Lucie Borhyová. Dalo mi to impuls. Moje šance na slávu, na něco víc než jen pivo a vyprávění o svých snech.
Bojujeme jako tygři
Přihlásila jsem se, a co teď? Tréninky, pot, krev a slzy. Všichni kolem mě vypadali jako profíci, ale já jsem se nedala. Bez peněz, bez lásky, jen s odhodláním a touhou. Každý krok na parketu byl jako boj, ale já jsem si říkala, že když to vydržím, vyhraju. Můj styl byl syrový, pravdivý – žádné okázalosti, jen já a moje vášeň.
Finále, adrenalin a Lucie
Přišel den D. Kolem mě byla spousta lidí, světla, hudba. Lucie stála na pódiu a já cítila, jak mi buší srdce. Ale nebyla jsem sama – měla jsem svoje démony, které jsem nechtěla pustit. Vystoupení začalo, a já jsem se ponořila do rytmu. Srdce mi bušilo, nohy se pohybovaly jako samy od sebe. Byla jsem živá.
Nečekaný zvrat
A pak to přišlo. V polovině tance se stala nečekaná věc. Lucie se mi postavila na pódium a začala tančit se mnou. V tu chvíli jsem se cítila jako královna. Když jsem se pak dozvěděla, že jsem vyhrála, byla jsem v šoku. Nešlo jen o peníze, šlo o to, že jsem se konečně našla. Jak moc jsem se mýlila, když jsem si myslela, že nic nedokážu.