Jsem drsná holka, co nikdy neměla v kapse víc než pár drobných. Žiju v malém městě, kde se nikdo nezajímá o to, co dělám. Dneska jsem se rozhodla, že si udělám výlet a zjistím, co mi může nabídnout ulice. Na programu byla akce, co se konala v garáži za starým autobazarem, a já jsem si nemohla nechat ujít šanci na trochu adrenalinu.
Když jsem dorazila, vzduch byl prosycený vůní benzínu a starých pneumatik. Všude se motali lidé, co vypadali jako by právě utekli z nějakého filmu. Všechny barvy se tu míchaly do jednoho šíleného koktejlu. Černá, červená, modrá – všude samé barvy, jakoby se ulice rozhodly oslavit svobodu.
V garáži jsem našla skupinu lidí, co házeli karty a smáli se, jako by jim na ničem nezáleželo. Nehodlala jsem se do toho míchat, ale pak jsem zahlédla tu kartu. 3425. Byla na stole, jako by na mě čekala. Zajímalo mě, co znamená, a tak jsem se k nim přidala. Připadala jsem si jako detektiv, co chytá zločince, i když jsem sama neměla ani na jídlo.
Jakmile jsem se dostala hlouběji do hry, zjistila jsem, že 3425 je klíč k tajemství, které se skrývá v jedné staré budově na okraji města. Adrenalin mi pulzoval v žilách, když jsem se rozhodla, že se tam podívám. Co když tam najdu něco, co změní můj život?
Ve tmě budovy jsem našla spoustu věcí – staré obrazy, rozbité sklenice, ale hlavně jednu truhlu. Když jsem ji otevřela, zasvítilo na mě zlaté světlo. Byly tam peníze, ale ne jen tak ledajaké. Byly to peníze, které patřily lidem, co zmizeli. Najednou jsem si uvědomila, že jsem se ocitla v srdci záhady. A co teď? Měla bych si vzít peníze a utéct, nebo zjistit, co se stalo?