3326 jak perli muzi aneb blondyny jsou prd

Ve světě bez peněz a lásky se vydávám na cestu plnou zážitků a překvapení. Sleduji blondýny, jak loví muže, zatímco já se bavím s těmi, kteří mají příběh. A pak přichází nečekaný zvrat, který mě mění navždy.

Blondýny? Ne, díky!

Jsem tady, na tomhle hnusném místě, s kapsami prázdnýma a srdcem plným rozčarování. Zrovna jsem se snažila proklouznout kolem skupinky namyšlených blondýn, které se snaží ulovit každého muže v dosahu. Nechápu, co na nich vidí. Jejich smích zní jako křupavé brambůrky, což mě nutí přemýšlet, jestli je to opravdu taková zábava, nebo jen prázdné echo.

Jak se to všechno stalo?

Bylo to včera, když jsem narazila na tenhle bar. Vůně levného parfému se mísila s cigaretovým kouřem a já si říkala, proč vlastně sem jdu. Před barem stál kluk s bledou pletí a modrými očima, které vypadaly jako dva kusy skla. Hned jsem věděla, že tady se nic nezmění. Vzala jsem si drink a sledovala, jak se dívky snaží vypadat co nejlépe, zatímco já jsem se bavila s lidmi, kteří měli aspoň nějaký příběh.

Snídaně na kanapi

Pořád jsem si vybavovala, jak jsem seděla na tom starém kanapi v rohu, kde se mísily zápachy piva a levného jídla. Najednou jsem zaslechla smích a otočila jsem se. Byla to ta skupinka blondýn, které se snažily vychytat nějakého bohatého frajera. Když jsem je slyšela, jak se smíchem přetahují o nějakého kluka, zvedla jsem obočí. Cožpak je tohle všechno? Co je na tom tak úžasného? Chvíli jsem je pozorovala a pak jsem se rozhodla, že na to kašlu. Vzala jsem svoje věci a vyrazila ven.

Pravá akce

Venku se mi naskytl pohled na opuštěné ulice, které mě volaly jako siréna. Srdce mi bušilo a já jsem se cítila svobodná. V tu chvíli mi došlo, že peníze a láska mě nikdy nezachrání. Rozhodla jsem se, že si udělám vlastní show. Vzala jsem si cigaretu, zapálila ji a vyrazila do noci. Teď jsem byla ta, kdo si vybírá. Našla jsem malou partu kluků, kteří si užívali na pláži a připojila se k nim. Smích, hudba a spousta adrenalinu. To bylo to, co jsem potřebovala.

Nečekaný zvrat

Po nějaké době, když už jsem si myslela, že jsem na vrcholu, se objevil on. Kluk s bledou pletí, ten, kterého jsem potkala v baru. Tentokrát měl v očích něco jiného – odhodlání. „Hele, co děláš tady?“ zeptal se a já cítila, jak mě jeho pohled pálí. „Úplně to samé, co ty – užívám si svoji svobodu!“ odpověděla jsem a najednou jsem se cítila silná. Měli jsme stejnou touhu, stejnou energii. Možná, že blondýny jsou prd, ale občas stačí najít někoho, kdo se nebojí jít na dno. A tohle byl ten moment, kdy jsem si uvědomila, že i bez peněz a lásky můžu mít všechno, co chci – svobodu a zážitky, které nikdo jiný nemá.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *