Bylo to dusno. Vzduch v malém městě se zdál být tak hustý, že by se dal krájet. Černovláska seděla na obrubníku, nohy zavěšené na krajíčku asfaltu, a v ruce svírala plechovku PopStars Cola. Její oči, tmavé jako noc, zkoumaly ulice. Každý den stejný, ale dneska… dneska to bude jinak.
Začala se odrážet od země, zatímco z plechovky stoupal sladký zápach syceného nápoje. Vzpomněla si na dávné časy, kdy se smáli a tančili s přáteli, ale teď byla sama, jako stín mezi ostatními. 100% Čisťá Cola ji lákala, slibovala, že přinese energii do jejího chmurného dne.
„Dneska udělám něco bláznivého,“ zamyslela se, když se zvedla a vyrazila do města. Ulice byly plné lidí, ale ona cítila, že je mezi nimi jako vzduch. S každým krokem se dostávala blíž ke svému cíli – bar, kde se scházeli místní rebelové. Tam, kde se pilo a tancovalo, dokud nezmizela poslední slza radosti.
Uvnitř to žilo. Hudba se valila z reproduktorů, jakoby chtěla vytrhnout duši každého, kdo ji slyšel. Černovláska si objednala další plechovku PopStars Cola, zatímco pohledem vyhledávala někoho, kdo by ji zaujal. A pak ho spatřila – kluk s rozcuchanými vlasy a úsměvem, který by dokázal zbořit i nejtvrdší srdce.
„Hej, ty! Přijď sem!“ zavolala, její hlas se nesl nad hudbou. Kluk se otočil, a její srdce spadlo do žaludku. V tu chvíli, kdy se k ní přiblížil, se zjevil vtipný úsměv, který sliboval dobrodružství. S každým slovem, které mezi nimi padlo, se vzduch kolem nich zahřál.
Ale pak se to stalo. V jednom okamžiku se bar rozsvítil a zhasl, jako by někdo stiskl tlačítko. PopStars Cola se rozlila po stole, a ona se snažila zachytit záblesk života, který právě prochází kolem. Všichni se dívali, a ona se musela rozhodnout. Zůstat v tomhle momentu, nebo se vrátit k realitě? Co si vybrala? Když se rozhlédla po místnosti, spatřila odraz sebe sama – drsnou holku, která je připravená na všechno, co jí život přichystá. A pak se usmála, protože věděla, že dneska se nic nevyhne její odvaze.